Vypracovala: Mgr. Lucie Svobodová, DiS., školní psycholog, instagram Lucky Psychologie
Učení může být občas pořádný boj. Možná se někdy snažíš zapamatovat si kvanta a kvanta textu na nějakou písemku nebo zkoušení. Když je ta písemka jedna, pravděpodobně to do té hlavy nějak dostaneš, jenže když jich je víc, může to být opravdu náročné.
Každý z nás má navíc nějaký svůj osobitý učební styl, který mu sedí víc nebo míň. Pokud ti při učení nejvíc pomáhá poslouchat, co říká učitel nebo se doma učíš tak, že si vše přeříkáváš nahlas vlastními slovy, tak jsi „zvukař“, nejvíce využíváš tzv. auditivní styl učení. Nedokážeš si učení představit bez barevných zvýrazňovačů? V učebnici nebo sešitě si podtrháváš, dokresluješ, pomáhají ti obrázky, schémata, filmy, tak jsi „očař“ a nejvíce využíváš zrakový styl.
Pokud se při učení potřebuješ pohybovat, pomáhá ti, když si můžeš zdroj nových informací osahat, přehrávat scénky, tak jsi „hmatochodec“, při vstřebávání nových informací ti pomáhá hmat a pohyb. A pokud se ti nejlépe informace do hlavy dostávají díky tomu, že si z dlouhého textu vytvoříš stručné výpisky pojmů, které propojuješ, jsi „pojmař“, pravděpodobně ti tedy nejvíc sedí slovně-pojmový styl učení.
V první řadě je fajn si uvědomit, co ti vlastně nejvíc vyhovuje, protože ti to může proces zapamatování výrazně ulehčit. Zkus si vyzkoušet více učebních stylů. Někdy se stane, že využíváš styl, který pro tebe není vhodný, čistě ze zvyku, protože si to prostě nezkusil jinak.
Nejdřív je potřeba si uvědomit, že tvůj mozek nepřemýšlí lineárně, ale spíš paprskovitě. Možná je to teď těžké pochopit, ale brzy přijdeš na to, co tím myslím. Zkus si uvědomit, co se děje, když se ti v hlavě honí nějaká myšlenka, přichází jedna myšlenka za druhou a drží si galantně dveře u toho, která bude mít v tu chvíli přednost? To asi ne.
Myšlenky mají tendenci se často mezi sebou předhánět jako na závodě. Rozvíjet se od jednodušší po složitější. Když tedy mluvím o tom, že mozek nemyslí lineárně, tak tím zároveň myslím i to, že je pro něj celkem složité učit se z dlouhého textu sepsaného v linkách. Ano jsou to knížky, výpisky, které si píšeš slovo od slova tak, jak to diktuje učitel.
Daleko efektivnější je využívat při učení klíčová slova, která postupně rozvíjíš a o tom jsou myšlenkové mapy, které se dají využít při učení se jakéhokoli předmětu. Skvělé je, že si do nich můžeš kreslit obrázky, že každá větev bude sloužit pro jedno slovo nebo krátké slovní spojení. Budeš si vytvářet takový učící se obrázek a když bude i trochu legrační o to líp, protože naši paměť ovlivňují i emoce, které máme s učením spojené, když si tedy do učení propašuješ nějaký ten vtípek, pravděpodobně si to i líp zapamatuješ.
Schválně zkus si porovnat, co si vybavuješ lépe: suchá historická data nebo nějakou humornou situaci?
Na začátek ti řeknu, že vytvořit hezkou myšlenkovou mapu, může někdy trvat. Záleží na tom, jak moc si s tím vyhraješ. Ale už samotným vytvářením obrázku se učíš a uvidíš, že se ti budou informace daleko lépe propisovat do paměti.
Vezmi si papír, nejlépe bílou A4 a polož ho před sebe na šířku. Přesně doprostřed si napiš téma, které se učíš. Řekněme, že se musíš do školy naučit slovíčka nějakého cizího jazyka související se školou.
Doprostřed papíru tedy napíšeš „škola“ a paprskovitě od ní budeš psát všechna slovíčka, která tě v souvislosti se školou napadají: budova, žáci, učitel, učebnice, sešity, pastelky, pero, pravítko, kružítko, jednotlivé vyučovací předměty, test, zkoušení… atd. Když ti některé slovíčko dělá problém, je dobré ho doplnit i obrázkem, který si můžeš nakreslit nebo třeba vystřihnout z nějakého časopisu a nalepit – kreativitě se meze nekladou. Jde o to, že mozek v tuto chvíli nejede po sloupcích. Naopak pracuješ s klíčovými slovy.
Hlásíš se na střední?
Pokud podáš přihlášku na GYMPL, UČŇÁK nebo PRŮMKU, vyplníš dotazník zde webu, automaticky se zapojíš do soutěže o MacBook Air M1! Zkus své štěstí.
Podle důležitosti využívej zvýrazňování, střídej velikost textu, čar i obrázků, pracuj s barvami, čím více bude tvoje dílo zajímavější na pohled, tím líp.
Pokud tě na dělání výpisku rukou moc neužije, možná tě potěší, že si myšlenkové mapy můžeš vytvořit za pomocí různých aplikací. Stačí si vybrat tu, která ti nejvíc uživatelsky nebo vizuálně sedne. Tady máš tipy na některé z nich.
A v neposlední řadě, pokud sis po přečtení tohoto článku řekl, že by nemuselo být špatné myšlenkové mapy při učení vyzkoušet a chtěl by ses dozvědět víc, doporučuji knihy Tonyho Buzana: Myšlenkové mapy nebo Myšlenkové mapy pro děti, kde najdeš konkrétní, dopodrobna pospané postupy, jak mapu vytvořit, dále s ní pracovat a zdokonalovat se tak nejen v její tvorbě, ale i v učení samotném, ať se ti to daří co nejlépe.
Vypracovala: Mgr. Lucie Svobodová, DiS., školní psycholog, instagram Lucky Psychologie